ROZSUDEK

– ROZSUDEK – § 225 – 230
– rozhoduje se o tom, zda se obžalovaný uznává vinným / nebo se zprošťuje obžaloby
– soud obžalovaného uzná vinným, pokud bylo prokázáno, že spáchal TČ, a není-li důvod pro jiné opatření
– soud obžalovaného zprostí obžaloby, jestliže (§ 226):
– nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl stíhán; nebo
– tento skutek není TČ; nebo
– nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný; nebo
– obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný – užije se až poté, když není dán žádný z předchozích důvodů; nebo
– trestnost činu zanikla

– ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ – § 223
– obligatorní – soud musí trestní stíhání zastavit, shledá-li v hl. líčení, že tu je některá z okolností zakládajících nepřípustnost trestního stíhání podle § 11 odst. 1 / anebo nastane-li taková okolnost až za hl. líčení
– fakultativní – soud může trestní stíhání zastavit, shledá-li za hl. líčení, že tu je některý z důvodů uvedených v § 172 odst. 2
– proti tomuto rozhodnutí může státní zástupce podat stížnost, která má odkladný účinek

– PODMÍNĚNÉ ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ – § 223a
– soud může za hl. líčení stíhání podmíněně zastavit, shledá-li zde okolnosti v § 307 odst. 1 nebo § 309 odst. 1
– proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, kterou může podat státní zástupce, obviněný a poškozený; má odkladný účinek

– SCHVÁLENÍ NAROVNÁNÍ – § 223a
– soud může rozhodnout o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § 309 odst. 1
– je přípustná stížnost, kterou může podat státní zástupce, obviněný a poškozený; má odkladný účinek