Mimo lázeňské organizace poskytuje své služby v kraji velké množství ubytovacích zařízení různých kategorií. V 640 těchto zařízení tj. 5% z ČR (viz. Tab.č.4) v roce 2000 využilo možnosti ubytování 618 282 hostů, z toho 53% ze zahraničí. Největší podíl připadá na hosty z Německa (viz. Obr.č.4). Průměrná doba pobytu 6,3 dne byla v rámci celé ČR nejdelší a přesáhla průměr o 1 den [3].
Počet návštěvníků kraje je výrazně vyšší než uvádějí statistické údaje, a to o tzv. jednodenní návštěvnost, která není nikde zaznamenána. Tato hraniční turistika je přímo předurčena polohou Karlovarského kraje.
4.4 Další zajímavé destinace v kraji
I když hlavním cílem návštěvníků kraje jsou lázeňská místa, existuje v území řada dalších atraktivních cílů jako jsou významná historická jádra měst - Cheb, Loket, Jáchymov, Ostrov, Horní Slavkov apod.. Památkové zóny jsou i v dalších městech a obcích. Návštěvníky jsou rovněž vyhledávány jednotlivé kulturní, technické a přírodní památky a zajímavosti.
V horských územích, zejména v Krušných horách a částečně i v Slavkovském lese, jsou příznivé podmínky pro zimní sporty, pro jejichž provozování jsou k dispozici sjezdovky, běžecké trati a další zařízení. Pro sportovně založené hosty jsou k dispozici speciální zařízení pro golf a jezdecký sport. V posledních letech se rozvíjí i síť cyklistických stezek.
4.5 Kulturní akce
Pro kulturně orientované návštěvníky je k dispozici široká síť kulturních zařízení a jsou pořádány různé mezinárodní kulturní akce (např.v K. Varech Mezinárodní filmový festival, Dvořákův karlovarský podzim, Tourfilm, Mezinárodní jazzový festival, Bethovenovy dny, Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, v Ostrově Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana a v Mariánských Lázních Mezinárodní Chopinův festival).
4.6 Analýza cestovního ruchu v Karlovarském kraji (SWOT)
Mezi silné stránky bych uvedl především výhodnou geografickou polohu Karlovarského kraje, tradici lázeňství, kulturní aktivity, dostatečnou ubytovací kapacitu, jazykovou vybavenosti pracovníků cestovního ruchu a mezinárodní letiště. Slabé stránky jsou zejména nízká kvalita doplňkových služeb cestovního ruchu a převis poptávky nad nabídkou kvalitních pracovníků cestovního ruchu na trhu práce. Mezi největšími příležitostmi bych uvedl rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu, a to zejména cykloturistiky, kongresové turistiky (zejména v Karlových Varech a Mariánských Lázních), kulturní turistiky a tzv. wellness-turistiky. Ohrožení tkví především v podcenění významu kontroly kvality služeb, včetně ochrany spotřebitele a podcenění profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu.
Žádné komentáře:
Okomentovat