Máte hlad, ale zase ne tak velký, abyste zvládli normální oběd či večeři? Máte chuť na něco dobrého k vínu nebo k pivu? Dejte si tapas.
K nejoblíbenějším španělským tapas patří tenké plátky sušené horské šunky (jamón serrano), které se servírují snad ve všech zdejších barech a hospůdkách. Další jsou naskládány v mísách či hlubších nádobách za proskleným barovým pultem, tak aby na ně bylo dobře vidět a výběr byl pohodlný. Olivy, kousky sýra, nejrůznější druhy klobásek a jiných uzenin, rybičky v oleji, v kyselém nálevu, smažené, hlemýždi, kalamary a další plody moře, zkrátka vše co je možné napíchnout na párátko. Sednete-li si ke stolu ven a objednáte si pivo či víno, často vám k němu jako pozornost podniku naservírují olivy či jinou drobnost. Máte-li hlad a chcete si nějaké tapas objednat, připravte se na delší proslov číšníka, zvláště jste-li v Andalusii. V této jižní oblasti Španělska totiž tapas vymysleli a dovedli tuto tradici k naprosté dokonalosti. Zajít si na kus řeči do hospůdky, do "svého debatního kroužku", tu bylo odjakživa naprostou samozřejmostí, a aby diskutujícím mezi řečí víno nezvětralo, přikrývali si skleničku plátkem sýra, šunky nebo kolečkem nějaké pikantní uzeniny. Tyto "tapas", což v překladu znamená pokličky nebo víka, skončily samozřejmě v žaludku besedníků. Dnes už tapas, které se rozšířily po celém Španělsku (a dokonce i u nás už najdeme tapas bary), jako pokličky neslouží, ale název jim zůstal.
Žádné komentáře:
Okomentovat