Alfons Mucha je jednou z nejvýznamějších osobností evropské kultury konce 19. a začátku 20. století – období secese, v rakousku známé jako „Jugendstil“. Představuje poslední pokus o stylovou jednotu všech uměleckých odvětví. Secese popřela a překonala historismus a eklekticismus uměleckých slohů 19. století a položila základy pro rozvoj moderního umění 20. století. Hlavní myšlenka secese je o novém spojení umění se životem. Poznamenala celý další vývoj moderní kultury od architektury po všechny oblasti užitého umění. Alfons Mucha se narodil v 24. července 1860 v Ivančicích a zemřel 14. července 1939 v Praze. Studoval ve Vídni, Mnichově a v Paříži, kde se záhy usadil, pracoval a navazoval četné kontakty s osobnostmi kulturního a společenského života. Byl nejen osobitým malířem, kreslířem, grafikem, dekoratérem a portrétistou, ale také velkým cestovatelem. Jezdil do Rakouska, Itálie, Francie, Ruska, Jugoslávie a Ameriky. Navrhl poštovní známky (Hradčany) a bankovky, nevyhýbal se žádné oblasti dekorativního umění. Navrhoval šperky, sklo, nábytek, interiéry, ilustroval knížky a časopisy. Je autorem výzdoby Primátorského sálu v Obecním domě. Za svého pařížského pobytu proslul zejména plakáty pro herečku Sáru Bernhardtovou. Jeho malířskou tvorbu lze obdivovat v muzeu „Alfons Mucha“ v Panské ulici v Praze.
Je autorem monumentální „Slovanské epopeje“, která má 20 pláten a každé toto plátno má rozměry kolem 610 x 810 cm. Slovanská epopej je trvale vystavena na zámku Moravský Krumlov. Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej 18 let života. Dne 1. září 1928 byla oficiálně odevzdána městu Praze, které věnoval i okno pro katedrálu sv. Víta v roce 1931.
Použitá literatura:
„Alfons Mucha“ – Jiří Mucha
„Umění a život – Doba secese“ – Petr Wittlich
Žádné komentáře:
Okomentovat